Jan Fikáček na mě nebo já na jeho skrze Facebook narazil už několikrát, takže když se ke mě dostal starý úsměvný dokument "EGO - Fikáčkův svět", který se na jeho YouTube kanálu objevil jako první video, tak jsem mu zkusil dát odběr (tehdy měl max. 4) a zapnul si zvoneček, zda časem začne publikovat i něco nového. Sice to nějakou dobu trvalo, ale 8.10.2017 publikoval filosofický vlog "Stvořil vesmír pro nás Bůh?", kde zajímavě kritizuje tvrdou kreacionistickou interpretaci antropického principu, čímž na otázku z názvu říká v podstatě "ne".
Fikáčkův názor, že by mohla být i jiná nestavení vesmíru (tak aby byl existenceschopný), z nichž některá by navíc mohla zvyšovat pravděpodobnost vzniku života a jeho evoluční možnosti, je podle mého však podobně bláznivý jako představa, že náš vesmír je vyladěný něčím, co se odehrálo před či při jeho vzniku a těžko s jistotou soudit, co se doopravdy stalo. Dle mého je dokonce možná komplementarita těchto dvou zdánlivě neslučitelných hypotéz, ale k tomu se dostanu až koncem tohoto článku.
Jak už jsem trochu naznačil v předchozím odstavci parafrázováním, tak dle mého ani není tak nutné chápat případnou logickou příčinu antropického principu jako nějakého "Boha" (zde ve smyslu superinteligentní fundamentální bytosti, ne ve smyslu např. singularity viz. můj starší článek). Lze si to představit i relativně o dost jednodušeji jako aplikaci přirozeného výběru na vznikání či možnost vzniku daného vesmíru. Podle mého je samotná možnost vzniku/ existence vesmíru do určité míry svázaná nějakou minimální mírou naturalness (estetický fyzikální princip přirozenosti). A o něco vyšší míra je pak nutná k tomu, aby byl existence schopný déle než pár jednotek Planckova času.
Pokud byste vytvořili algoritmus generující celulární automaty náhodných pravidel, tak byste nejspíš zjistili, že pravděpodobnost vzniku takového CA, který umožňuje emergentní struktury (což je jeden z předpokladů existence života), je výrazně nižší, než pravděpodobnost vzniku takového CA, kde nejsou možné. To analogicky znamená, že nastavení našeho rodného vesmíru je statisticky spíše výjimka a je pak otázkou, jaká je doopravdy příčina tohoto nastavení.
Za předpokladu, že náš vesmír bude existovat ještě pár miliard let, a že opravdu cca směřujeme k technické singularitě, nebo jiné verzi superinteligence (třeba fyzickému propojení CNS do jakéhosi bio-internetu, který by zkvalitňoval kolektivní inteligenci), tak dle mého lze fantazírovat o tom, že po těch letech by se inteligence mohla vyvinout na takovou úroveň, že by byla schopná pochopit vznik a nastavení svého rodného vesmíru do takové míry, že by dokázala uvažovat o jeho jiných variantách a porovnávat jejich možnosti pro vznik a evoluci života v nich.
Pak už by stačilo jen, aby ta superinteligence zjistila, jak má (mj. pomocí kolonizace) ovlivnit tento vesmír, aby vedl ke vzniku toho, který by si vysnila. Pokud třeba platí má představa o seberycyklaci vesmíru černými dírami, resp. že rozpínání vesmíru povede k jakémusi řídnutí časoprostoru a tím k častějším vznikům černých děr, které by se nakonec všechny pohltily navzájem a staly se opět singularitou velkého třesku, tak lze spekulovat o tom, že okolnosti, za kterých se poslední černé díry srazí dohromady, mohou ovlivnit to, kterým "směrem" možností singularita velkého třesku vystřelí. V takovém případě by bylo potřeba vypočítat, jak se dané černé díry mají srazit, požadovaně to ovlivnit a pak už jen doufat, že se ta šílenost povede, :D.
Tím jsem trochu odbočil, abych teď mohl napsat, že si lze představit i okolnosti, za kterých by platnost antropického principu v tomto vesmíru nebyla náhoda. Náš vesmír může být důsledkem existence nějakého méně vyladěného, kde méně vyspělý život, než jaké jsou limity evoluce tohoto vesmíru, vypočítal, jak ovlivnit zánik svého vesmíru tak, aby vznikl vyladěnější, který má šanci vytvořit ještě vyladěnější, který má šanci... Mohlo by to znamenat, že existence života by pro vyladěnost vesmíru byla vysoce důležitá a život by tedy nebyl něco náhodného beze smyslu, ale pro vesmír velmi podstatného... (Další souvislé info. v článku Všehosmysl.)
Je to ovšem jen další z mnoha hypotéz a aktuálně nemáme nic, co by nám zaručilo, která z nich je doopravdy pravdivá, takže oba základní typy výkladu antropického principu považuji dále za přemýšleníhodné.
