středa 26. července 2017

Sebe-recyklace wesmíru černou dírou jako perpetuum mobile existence?

Mezi jeden z mých aktuálně nejoblíbenějších českých YouTube kanálů  patří Zvědátoři. Martin Rota a Patrik Kořenář se tam v každém videu s humorem racionálně zamýšlí nad jedním z bizarních témat jako např.: robotické včely; transplantace lidské hlavy; absolutní zbytečnosti, které musíme všichni mít; rozdíl mezi umělou a lidskou inteligencí; mravenci mají i zdravotníky; mluvení s delfíny; ...

Nebývá to jen popularizační replikování vědy, ale i inspirace k dalšímu zamyšlení, občas dokonce zabrousí do filosofie nebo se pokusí o vlastní hypotézy a mívá to blízko k mé vizi vtiposcifáren.

Rád komentuji jejich videa a občas se tak urodí a nakynou celkem zajímavé diskuse. A jednu z nich jsem se rozhodl předělat na tento článek s tím, že časem možná budou následovat další formou podobné.

Miniatura videa Zvědátoři - Perpetuum mobile V tomto článku bude to dle mého nejpodstatnější z diskuse, která vyrostla u videa "Může fungovat perpetuum mobile? - Proč to řešíme? #119" (publikované 19.7.2017) pod mým provokativním komentářem (ve snaze rozpoutat zajímavou diskuzi): Nebude-li nějaký atom zničen, pohyb elektronu v něm má blízko k perpetuum mobile, :D.

Pak jsem doplnil: Samotným pohybem elektronu sice nic nevzniká, pokud vím, ale za určitých podmínek může být tento pohyb teoreticky nekonečný.

Jakub Černohorský: Perpetuum mobile je o tom ze z toho ziskavas energii. Rotujici kus sutru ve vesmiru se tomu taky blizi, ale kdyz z neho zacnes ziskavat energii tak se zastavi.

Odepsal jsem: Ano, to je přeci důvod, proč jsem psal "má blízko" a ne "je". Ale i tak mi připadá fantastické, že e- se v elektronovém obalu atomu dokážou pohybovat tak dlouho.

Jakub Černohorský
: nechtel jsem to brat jako kritiku spis jako upresneni pro lidi kteri to budou cist pozdeji. Jinak me facinuji i setrvacniky u velkych motoru. Vypnete motor a za tri dny se porad toci.

Pepe CZE: Elektron se nepohybuje po orbitalu elektronu, ale orbital elektronu je pouze prostor s pravděpodobností kde se elektron nachází, je to trochu složitější, ale i kdyby tam "obíhal" tak pořád je podmíněný interakcemi z okolního světa. Konkrétně elektromagnetickou, slabou a gravitační. Nic společného s perpetuum mobile nemá.

Odepsal jsem: RE Pepe CZE: Ano, je to redukce něčeho, co nám Heisenbergův princip neurčitosti nedovoluje poznat zcela, avšak je jisté, že e- v rámci orbitalu mění svou polohu. A tato neustálá změna polohy ("pohyb") bude, pokud vím, trvat minimálně několik miliard let. Nebo ke svému tvrzení můžeš najít článek, že elektrony se jednou zastaví, pokud něco takového vůbec najdeš na seriózním webu.

Elektrony zatím mění polohu od svého vzniku "nedlouho" po vzniku vesmíru.


Pepe CZE: I s tvojí představou se nemění fakt, že pohyb elektronu by zároveň pracoval s energií ostatních těles.

Odepsal jsem: Nejsem si tak jistý, že by se elektron v orbitalu atomu v hypotetickém absolutním vakuu nutně zastavil.

Jináč zajímavou otázkou také je, zda je vesmír jako celek perpetuum mobile. Pokud ne, tak by veškerý život jednou buď zanikl nebo "zmrznul" v čase.


Jakub Černohorský: ehm pokud budeme pracovat s teorii ze vesmir se bude rozpinat do nekonecna a nakonec vychladne na absolutni nulu tak v tom pripade se vse zastavi. Vcetne elektronu.

Odepsal jsem: RE Jakub Černohorský: Ano, to je dobrý postřeh, ale nevíme s jistotou, že takhle vesmír funguje. Alternativou může být třeba, že by řídnutím časoprostoru (vlivem rozpínání vesmíru) vznikal neustále větší počet černých děr, až by pohltily veškerý obsah vesmíru, splynuly v jednu a opakoval se velký třesk – perpetuum mobile existence.

Diskuse sice pokračuje dál a kdokoli může kdykoli přihodit další reakce, ale už to nechci natahovat, protože můj předchozí odstavec je jádro toho, co jsem zde chtěl sdělit. Wesmír se možná dokáže "restartovat do továrního nastavení", i kdyby v něm nevznikl organický život (s tím že wesmír z určitého hlediska splňuje jednoduchou definici života). Přesto však snaha života o maximální seberozšíření a sebevývoj může mít vysoký smysl např. v tom, že by pak hypoteticky mohl ovlivnit budoucí wesmír tím, jak konkrétně jeho současný imploduje. Kudy se do singularity wesmír vrátí, tak hypoteticky může být ovlivněn způsob dalšího velkého třesku. A lze spekulovat i o tom, že dostatečně vyspělý život by se z tohoto cyklu mohl dokázat vymanit a stvořit si wesmír nebo wesmíry svých snů mnohem elegantněji...

Sebastián Wortys